Dalekozrakost není tak častou vadou jako krátkozrakost, a také se velmi často vyskytuje právě s myopií. Pro tuto oční vadu je charakteristické, že se světelné paprsky sbíhají nikoliv na sítnici, ale až za ní. Čím větší vada to je, tím dále za sítnici se paprsky sbíhají. Vada se kompenzuje čočkou – spojkou. Lidé s dalekozrakostí špatně vidí na blízkou vzdálenost. Opačnou vadou dalekozrakosti je krátkozrakost.


I když je krátkozrakost velmi častou oční vadou, dalekozrakost postihuje “jen” 10%. Tato vada se obvykle ukáže v dětském předškolním věku, pak zmizí, aby se opětně objevila po 40. roku života. Velmi často se objeví prvotně až po čtyřicítce.

Vznik dalekozrakosti

Hlavní příčinou vzniku dalekozrakosti jsou dědičné predispozice. Oko takového jedince nedorostlo do potřebného tvaru, je jednoduše kratší. Narozené dítě má zcela přirozeně dalekozrakost +2  až +3 dioptrie. Oko však přirozeně roste a vada oka se tak sama od sebe snižuje, a to až do předškolního věku.  V té době by již měla být lomivost zcela normální, nebo pouze mírně vychýlená od normy. Druhé nejčastější období vzniku dalekozrakosti je věk po čtyřicítce. Od svého vzniku se pak lehce zhoršuje až do konce života.

Dalekozrakost u dětí

Když u dítěte dalekozrakost nevymizí a stále přetrvává, dítě špatně vidí špatně do blízka. I když dítě tuto vadu má, obvykle se nikterak neprojevuje, protože jeho oko zvládá akomodaci, a tak dokáže vadu vyrovnat.

Typy dalekozrakosti

Stejně jako u krátkozrakosti i dalekozrakost se dělí do 3 skupin. Patologický typ dalekozrakosti představuje těžší formu onemocnění, která je spojena i s vyššími dioptriemi a je způsobena nedostatečným vývojem oka. Funkční dalekozrakost, čili tzv. tupozrakost, ztělesňuje vadu, kdy receptor v mozku potlačuje obraz vnímaný okem. Tato vada se dá vyléčit v dětství.yp jednoduché dalekozrakosti – do +3 dioptrií nízká, střední od +3 – +6  a vysoká nad + 6 dioptrií. P

Získaná dalekozrakost

Druhotně vzniklá oční vada je mnohem vzácnější. Když už ale vznikne, mohou za ni velmi často úrazy, nádory, záněty očnice.

Projevy dalekozrakosti

Dalekozrakost se začne projevovat mimovolnou snahou kompenzovat svou vadu. Lidé tomu tak činí ve středním nebo starším věku, kdy již akomodace oka není tak dobrá. Pokud je vada již v dětství příliš vysoká a akomodace oka to nezvládá zkorigovat, přílišná snaha oka zvládnout problém může vést až k šilhání. Pokud se tento stav neřeší, ve finále vede k tupozrakosti jednoho oka. Tupozrakost je ochranným mechanismem mozku, jenž záměrně potlačí vjem šilhajícího oka, aby nedocházelo k rušivému dvojitému vidění. Jestliže se neléčí ani tupozrakost, po desátém roku života dítěte se pevně zakotví a už s vadou nehnete. Takový člověk je pak doživotně limitovaný a má problém s vnímáním prostoru, včetně 3D projekcí a rovněž nesmí vykonávat některá povolání.
Mezi typické projevy dalekozrakosti patří: pálení a řezání očí, bolest hlavy, únava, nevolnost, která může být doprovázená zvracením. Lidé s touto vadou jsou méně výkonní, po delším čtení se jich zmocňují nepříjemné pocity, zvýšený stres a podobně.

Řešení dalekozrakosti

Dalekozrakost se samozřejmě dá řešit korekčními čočkami, tzv. spojkami. Ty mohou bý zasazeny do brýlových obrub, ale může jít rovněž i o kontaktní čočky. Korekce dalekozrakosti by měla být stálá. Bez korekce se obejdou lidé pouze s velmi nízkou vadou. Moderní technologie dnes umožňuje i operativní řešení této vady. Laserové operace pro nápravu této vady nejsou nejvhodnější.