Krátkozrakost, čili myopie, představuje nejčastější oční vadu na světě, jíž trpí čím dál větší procento lidí na celém světě. Nemoc se objevuje v jakémkoliv věku. Významný vliv na její vznik má genetická predispozice.
Oční vada spočívá v poruše lomivosti světla, kdy se paprsky světla nesejdou na sítnici, ale mnohem dříve. Obraz je tedy neostrý. Člověk s krátkozrakostí nevidí do dálky. Opačnou méně častou vadou je dalekozrakost. Vada se koriguje čočkami – rozptylkami. Ty mohou být vsazeny do brýlí, mohou být i kontaktní a mohou být rovněž vsazeny i do oka. Řešením je i laserová operace.

Příčina vzniku krátkozrakosti

Buď jde o vrozenou vadu, kdy se člověk narodí s příliš dlouhou oční koulí anebo tedy má oční kouli člověk v pořádku, ale má zvýšenou lomivost .
Nemoc postihuje 30% obyvatel, přičemž se nejvíce objevuje ve školním věku. Děti si nejčastěji stěžují, že nevidí na tabuli, špatně rozeznává obrázky na nástěnce, vyhýbá se některým hrám. Vada se obvykle postupně zhoršuje, a to až do dospělosti, kdy se okolo 20 roku zastavuje. Pak se povětšinou již příliš nemění. Typickým příznakem u dětí je přivírání očí a tendence se k televizi nepřirozeně přibližovat. Nejinak je tomu i u psaní a čtení, kdy si knihu strkají před nos a hlavu vnořují do sešitu.

Rozvoj krátkozrakosti

Čím později se nemoc rozvine, tím lepší prognóza je. Když se nemoc objeví již v osmi letech dá se předpokládat, že v dospělosti nakonec dosáhne – 4,5 až 5 dioptrií. V případě, že se objeví až v pubertě, obvykle se stabilizuje na -1 až – 1,5 dioptriích. Vada souvisí s růstem oka, vada se nejvíce zhoršuje tehdy, když povyroste i dítě. Děti s vadou pohybující se okolo – 3  až – 4 nemoc zafixují ve 20 letech. Krátkozrakost nad – 5 se stále zhoršuje, její stav se po dvacítce ale výrazně zpomaluje a stabilizuje ustálí se až okolo 30. let.

Sekundární vliv na vznik krátkozrakosti

Významný vliv na vznik krátkozrakosti však má dlouhodobé vysedávání u počítače, televize, tabletu, pak také čtení knih, čtení za jízdy a studium. Chorobou jsou nejvíce ohroženi lidé se sedavým zaměstnáním, a to dokonce tak, že krátkozrakostí trpí až 80% takto zaměstnaných. Nejméně se krátkozrakost objevuje v Africe (pouze 15%).

Řešení krátkozrakosti

Základním řešením krátkozrakosti jsou dioptrické brýle, do nichž jsou vsazeny čočky rozptylky. Vadu však můžete korigovat i kontaktními čočkami (ty mohou nosit již děti, podmínkou však je, že je umí nasadit i vyndat). Moderní řešení pak nabízí laserová operace nebo nitrooční zákrok.

U očního lékaře

Nepodceňujte špatné vidění u svého dítěte a na pozoru buďte obzvlášť tehdy, jestliže touto vadou trpí jeden z rodičů dítěte. Na preventivní prohlídky k očnímu lékaři proto docházejte pravidelně. Oční vyšetření je možné provést již od 6 měsíců dítěte. Oční vada může být lehká, do -3 dioptrií střední od -3,25 až – 6 a těžká nad – 6 dioptrií.

Korekce krátkozrakosti

Pro trénink oka obvykle lékaři do -0,75 až -1 dioptrie brýle nepředepisují. Pak se do -3 dioptrií brýle doporučují nosit pouze občasně, ne trvale.

Moderní řešení krátkozrakosti. Laserová operace řeší zakřivení rohovky, kterou zákrokem mění. Operace není vhodná pro lidi s tenkou rohovkou a vadou nad – 10 dioptrií.